Založit webové stránky nebo eShop

METODIKA MĚŘENÍ

METODIKA MĚŘENÍ


Metodika měření na meteorologické stanici ve Vikýřovicích vychází z propracovaného dokumentu Návod pro pozorovatele meteorologických stanic (Židek a Lipinka 2003) z Českého hydrometeorologického ústavu. Níže jsou uvedeny postupy pozorování pro jednotlivé meteorologické prvky.

Teplota vzduchu

Při měření na meteorologických stanicích se v termínech v souladu s pozorovacím programem příslušné stanice sleduje teplota vzduchu, tj. prvek, který charakterizuje momentální tepelný stav ovzduší. Dále se sledují údaje, které tvoří základní charakteristiky průběhu teploty během dne, tj. teploty extrémní (maximální a minimální), kromě toho se měří minimální přízemní teplota vzduchu. Na meteorologických stanicích jsou měření základních údajů teploty vzduchu, extrémních teplot a nepřetržitý záznam prováděny ve standardní výšce 2 m nad povrchem země. Přízemní minimální teplota se měří ve výšce 5 cm nad povrchem země.

Teploměry

K měření teploty užívám skleněné kapalinové teploměry s Celsiovou stupnicí.
 

Používám  následující přístroje:  staniční teploměr - suchá teplota,
                                                            maximální teploměr - maximální teplota v budce,
                                                            minimální teploměr - minimální teplota v budce,
                                                            minimální přízemní teplota 5 cm nad zemí.
 

Stupnice teploměrů obvykle zahrnuje celé, nebo téměř celé rozpětí teplot vyskytujících se v našich zeměpisných šířkách. U všech teploměrů je nutné číst teplotu s přesností na desetiny stupně bez ohledu na dělení stupnice, v případě dělení stupnice po dvou desetinách či půlstupních je zapotřebí desetiny odhadovat (interpolovat).

Obecné zásady práce s teploměry

Při odečítání hodnot z teploměrů čtu nejdříve desetiny (u teploměrů umístěných v budce ihned po otevření dvířek) a pak celé stupně, abych co nejvíce omezil ovlivnění naměřených hodnot teplotou těla (příp. dechem, světlem svítilny). Pozorovatel musí pečlivě rozlišovat čtení teplot kladných a záporných. Teploty nad nulou (kladné)  počítám od 0 °C nahoru, teploty pod nulou (záporné) od 0 °C dolů, jako by se stupnice zrcadlila. Záporné teploty musím vždy označit znaménkem minus (-) před odečtenou hodnotou.


Obsluha a údržba teploměrů

Teploměry musí být vždy čisté a suché. Proto je třeba se před čtením přesvědčit, zda nejsou staniční teploměry oroseny či smočeny deštěm, který by mohl do budky vniknout při silné přeháňce, v zimě pak zda nejsou obaleny námrazky. Pokud dojde k takovému případu, je nutné teploměr osušit, případně odstranit námrazky. Teplota se pak čte až po ustálení teploměru. V případě extrémních teploměrů nejprve odečítám hodnotu (opatrně bez manipulace s přístrojem očistit předpokládanou část stupnice), poté přístroj ošetřím. Při přepravě je nutno dbát na to, aby přístroje byly ve svislé poloze, baňkami dolů (v této pozici se i skladují). K přepravě je třeba, pokud možno, používat původní pouzdra. Nejsou-li k dispozici, je nutno každý přístroj zvlášť zabalit do papíru a pak všechny vložit do vhodné krabice nebo z nich vytvořit balíček s označením horních konců teploměrů.

Suchá teplota

Jedná se o teplotu vzduchu měřenou ve výšce 2 m nad povrchem země.
 

Měřící přístroj a jeho umístění
K měření se používá staniční teploměr, který je umístěn v meteorologické budce. Jedná se o rtuťový teploměr se stupnicí dělenou po 0,2 °C.

 

Obsluha a údržba
Postupuje se podle obecných zásad obsluhy a údržby teploměrů. Dojde-li k poškození teploměru nebo zamrznutí rtuti při poklesu teploty pod -35 °C, použijeme místo údajů suchého teploměru hodnot odečtených na minimálním teploměru, kdy v tomto případě čteme konec kapalinového sloupce. Takto odečtenou teplotu označíme křížkem (+) a důvod použití minimálního teploměru místo staničního poznamenáme do deníku.

 

Odečet suché teploty
Teplotu odečítám s přesností na 0,1 °C, liché desetiny odhaduji (interpoluji).

 

Záznam odečtených hodnot
Odečtenou teplotu zaznamenám do denního záznamníku.

Maximální teplota
Maximální teplota vyjadřuje nejvyšší teplotu za období předchozích 24 hodin, tj. od termínu 21 předcházejícího dne do termínu 21 dne měření, měřenou v meteorologické budce.

 

Měřící přístroj a jeho umístění
Maximální teploměr je skleněný rtuťový teploměr podobné konstrukce jako lékařský, se stupnicí dělenou po 0,5 °C. Umístěn je v meteorologické budce v držáku téměř vodorovně. Měrná nádobka je poněkud níže než opačný konec teploměru.

 

Obsluha a údržba maximálního teploměru
Platí obecné zásady údržby a obsluhy. Po čtení v termínu 21 teploměr nastavuji následujícím způsobem: teploměr, který držím za horní konec a jehož nádobky se nesmíme dotknout rukou, několikrát prudce mávnu, aby došlo ke spojení rtuti v kapiláře se rtutí v měrné nádobce. Teploměr musí po nastavení ukazovat přibližně stejnou teplotu jako suchý teploměr (nesmí být vyšší o více než 0,3 °C). Při nastavování maximálního teploměru dbám, aby rovina stupnice byla v rovině mávnutí a kolem mě byl dostatek volného prostoru, aby nedošlo k poškození teploměru.

Odečet maximální teploty
Na stanicích provádím kontrolní čtení přístroje v termínu 07 hodin (tj. maximální hodnota za předchozí období od termínu 21 hodin předchozího dne). Definitivní čtení provádím v termínu 21 hodin dne měření (tj. maximální hodnota za předchozích 24 hodin, od termínu 21 předcházejícího dne). Čte se s přesností na 0,1 °C. Vzhledem k tomu, že stupnice je dělena po 0,5 °C, je nutno desetiny odhadnout (interpolovat).

Záznam odečtených hodnot
Zápis odečtené maximální teploty a její opravy se provádějí stejně jako u suché teploty.

Minimální teplota
Minimální teplota vyjadřuje nejnižší teplotu za období předchozích 24 hodin, tj. od termínu 21 předcházejícího dne do termínu 21 dne měření, měřenou v meteorologické budce.

Měřící přístroj
K měření minimální teploty používám skleněný teploměr, ve kterém je měrnou tekutinou alkohol, s dělením po 0,5 °C. V kapiláře se v alkoholu volně pohybuje malá skleněná tyčinka zvaná index. Minimální teploměr je uložen v meteorologické budce vodorovně ve stojánku pod maximálním teploměrem.

Obsluha a údržba minimálního teploměru
Minimální teploměr je nutno pro nové měření znovu nastavit. Nastavení minimálního teploměru se provádí po přečtení teploty v termínu 21. Teploměr se vyjme ze stojánku, mírně se nakloní nádobkou vzhůru a index se nechá pomalu sklouznout až ke konci kapalinového sloupce. Nejčastější závadou minimálních teploměrů je srážení páry teploměrné kapaliny ve volné části kapiláry ve formě drobných kapiček nebo povlaku. Všechny údaje přístroje jsou tím snižovány. Vadu se pokusíme odstranit tím, že konec teploměru s měrnou nádobkou silně ochladíme a konec s kondenzovanou kapalinou naopak mírně oteplujeme, tím by se kapalina měla předestilovat zpět.


Lze použít i jiný způsob, kdy pozvolna zahříváme teploměrnou nádobku ve vodní lázni tak, aby měrná tekutina vyplnila celou kapiláru až k jejímu rozšířenému hornímu konci (přibližně na 50 °C), tím se celá kapilára omyje. Pokud se nepodaří zkondenzovanou kapalinu odstranit, je nutné teploměr vyměnit. Vyměnit se musí i teploměr, u kterého došlo ke ztrátě tzv. minimálnosti, tj. když index protrhl povrchovou blanku kapaliny. Pravidelně provádím porovnání minimálního teploměru se staničním teploměrem.

Odečet minimální teploty
Na stanicích se provádí kontrolní čtení přístroje v termínu 07 hodin (tj. minimální hodnota za předchozí období od termínu 21 hodin předchozího dne). Definitivní čtení provádím v termínu 21 hodin dne měření (tj. minimální hodnota za předchozích 24 hodin, od termínu 21 předcházejícího dne). Čte se konec indexu vzdálenější od měrné nádobky. I zde je nutné dodržovat obecné zásady. Hodnota se opět čte s přesností na 0,1 °C. Vzhledem k tomu, že stupnice je dělena po 0,5 °C, je nutno desetiny odhadnout (interpolovat).

Záznam odečtených hodnot
Záznam i opravy minimální teploty provádíme podle stejných zásad jako u suché teploty.

Přízemní minimální teplota
Jedná se o minimální teplotu za období od posledního nastavení přístroje v termínu 21 předchozího dne, měřenou ve výšce 5 cm nad povrchem země nebo nad úrovní sněhové pokrývky.

Měřící přístroj
Používám teploměr stejného druhu jako pro měření minimální teploty v budce. Umísťuje se na volné prostranství s krátce sestřiženým trávníkem do speciálního stojánku zabodnutého do země. V zimě, pokud sněhová pokrývka překročí výšku 5 cm, stojánek umísťuji na povrch sněhové pokrývky, tak aby čidlo bylo ve výšce 5 cm nad její úrovní.

Obsluha a údržba
Pro obsluhu a údržbu platí obecné zásady. Teploměr se pro měření nastavuje večer v termínu 21. Ráno po přečtení se uloží v pouzdře do budky. Přes noc musí být ponechán úplně volný bez krytu. Pravidelně se provádí porovnání přízemního minimálního teploměru se staničním teploměrem.

Odečet přízemní minimální teploty
Způsob čtení přízemního minimálního teploměru je shodný jako u minimálního. Čtení se však provádí pouze v termínu 07. Napadá-li na teploměr sníh, opatrně se odstraní a teploměr se přečte. Zapsanou hodnotu v tomto případě označím křížkem.

Záznam odečtených hodnot
Zápis a oprava odečtené přízemní minimální teploty se provádí podle stejných zásad jako u ostatních teplot. Hodnoty odečtené na zasněženém teploměru je nutno označit křížkem.


 

Vlhkost vzduchu

Měřený prvek
Voda se v ovzduší vyskytuje ve třech skupenstvích. Při měření vlhkosti vzduchu se zabýváme pouze měřením vody ve skupenství plynném, tedy vodní páry. Je možno ji vyjádřit více způsoby, na meteorologických stanicích se v termínech v souladu s pozorovacím programem příslušné stanice běžně měří relativní vlhkost vzduchu.

 

Relativní vlhkost vzduchu - poměr množství vodní páry ve vzduchu skutečně obsažené k největšímu množství páry, které by se v něm za dané teploty mohlo vyskytnout, vyjadřuje se v procentech. Na meteorologických stanicích jsou měření relativní vlhkosti vzduchu a její nepřetržitý záznam prováděny ve standardní výšce 2 m nad povrchem země. Na stanicích se obvykle provádí nepřetržitý záznam relativní vlhkosti vzduchu (hygrografický záznam).
 

Teplota rosného bodu - teplota, na kterou bychom museli při nezměněném tlaku vzduch ochladit, aby dosáhl stoprocentní relativní vlhkosti (tj.nasycení vodní párou), při dalším snížení teploty by vzduch začal kondenzovat.

Vlasový vlhkoměr
K měření relativní vlhkosti používám vlasový vlhkoměr (hygrometr), který je umístěn v meteorologické budce. Princip přístroje je založen na vlastnosti lidského vlasu (zbaveného nečistot a tuku) prodlužovat se s přibývající relativní vlhkostí a zkracovat se s jejím ubýváním. Svazek vlasů je upevněn v horní části přístroje na pružině, v dolní části na krátké jednoramenné páce, která svazek napíná. Vlasy a převodový mechanismus jsou chráněny zepředu i zezadu kovovým páskem, jinak k nim má vzduch volný přístup. Stupnice přístroje dělena od 0 do 100%.100% znamená úplné nasycení, 0% úplně suchý vzduch. Dělící čárky stupnice jsou po 2 %, stupnice je nerovnoměrně rozdělena.

Obsluha a údržba vlasového vlhkoměru
Vlhkoměry bývají vybaveny aretačním zařízením, při provozu na stanici musí být přístroj trvale odaretován. Po delším období suchého počasí (relativní vlhkost pod 70 %) nebo po delším uložení vlhkoměru v suché místnosti se provádí tzv. regenerace vlasů spojená s kontrolou přístroje. Vlhkoměr se úplně zabalí do většího měkkého šátku nebo ručníku namočeného v čisté vlažné vodě a trochu vyždímaného. Aby dovnitř obalu nevnikal vzduch zvenčí, vkládá se zabalený vlhkoměr do igelitového sáčku a pevně se uzavře gumičkou. Takto zabalený přístroj ponecháme několik hodin (při kontrole jen půl hodiny) v teplé místnosti. Potom zabalený přístroj podržíme v normální svislé poloze závěsem vzhůru, opatrně odkryjeme stupnici a po poklepu na sklo přečteme a zapíšeme ukazovaný stav. Při celé manipulaci s vlhkoměrem se vyvarujeme doteků vlasů prsty, neboť jsou vždy trochu mastné.

Postupujeme-li přesně podle předpisu, pak relativní vlhkost uvnitř obalu činí 95 - 97 %. Pokud ukazuje ručička přístroje více než 100 % nebo méně než 90 %, upraví se její poloha na 96 % pomocí stavěcího šroubku u horního závěsu vlasů. Je velmi důležité, aby se při uvedené manipulaci odkryl pouze stavěcí šroubek a ani na okamžik prostor mezi lištami, kde jsou vlasy. Při seřizování stavu ukazatele poklepáváme zlehka na sklo vlhkoměru. Vlasový svazek nebo blánu je potřebné často oprašovat měkkým štětečkem.
 

Odečet relativní vlhkosti vzduchu z vlasového vlhkoměru
Relativní vlhkost odečítám v pravidelných termínech v souladu programem pozorování stanice s přesností na 1 % (tj. s ohledem na dělení stupnice je hodnotu nutno odhadovat). Před čtením je vhodné zlehka poklepat na přístroj, aby se odstranilo případné váznutí ručičky v ložisku.

Záznam naměřených hodnot
Zápis relativní vlhkosti se provádí do příslušné kolonky denního záznamníku ve stanovených termínech.


 

Teplota půdy (od 1. října 2009 se neměří)

Měřené prvky
Na meteorologických stanicích se v souladu s programem pozorování sledují teploty půdy ve standardních stanovených hloubkách, 5 cm, 10 cm, 20 cm, 50 cm a 100 cm. Uvedené prvky slouží především ke klimatologickým účelům, měří se v klimatických termínech.

Měřící přístroj
K měření teploty půdy jsem používal půdní teploměry pro menší hloubky do 30 cm včetně. Teploměry jsou trvale zasazené do země a ta část teploměru, která ční nad povrchem půdy, je zahnutá pro pohodlnější čtení. V zahnuté části teploměru se nachází stupnice. Část teploměru vyčnívající nad povrch půdy je, v místě pod ohybem s rozšířením trubice, zajištěna proti vyvrácení opěrnou vidlicí.

Pro umístění se volí rovinný terén bez porostu, jen s krátce sestřiženým trávníkem, kde jsou přirozené půdní poměry (nikoli navezená země). Nevhodná jsou místa, kde se může hromadit srážková voda, nebo kde je spodní voda blízko pod povrchem (1 m a méně). Na měrném pozemku stanice umisťujeme půdní teploměry obvykle do jeho jižní části, aby prostor nebyl stíněn.

Obsluha a údržba
V létě v období déletrvajícího sucha je potřebné kontrolovat utěsnění lomených půdních teploměrů (zvláště pro hloubku 5 cm). Pokud dojde vlivem sesychání půdy k uvolnění, je potřebné teploměr utěsnit, aby nedošlo k ozařování teploměrné nádobky sluneční paprsky. V zimě, při existenci sněhové pokrývky, se tato odstraňuje pouze v míře nezbytně nutné pro čtení teploměrů, tedy pouze nad stupnicí teploměrů. U lomených teploměrů dochází někdy vlivem rozdílné teploty půdy a vzduchu (zejména na slunci) k orosení nebo zčernání kapiláry a teploměr se stává nečitelný. V takovém případě je nutné teploměr vyměnit.

 

Odečet teploty půdy
Čtení půdních teploměrů se řídí týmiž zásadami jako u ostatních teploměrů. Na konec rtuťového vlákna se dívám kolmo ke stupnici. Nejprve čtu desetiny a pak celé stupně.


Záznam naměřených hodnot
Zápis teploty půdy do denního záznamníku provádíme podle stejných pravidel jako u ostatních teplot.


 

Srážky

Měřený prvek
Množství srážek se udává v milimetrech (s přesností na desetiny milimetru). Je to výška, do které by na povrchu země sahaly spadlé (usazené) srážky ve formě vody nebo voda vzniklá rozpuštěním tuhých srážek, kdyby se nevsákla do půdy, neodtekla ani neodpařila. Výšce srážek 1 mm odpovídá množství vody 1 litr na 1 m2 vodorovné plochy.

Měřící přístroj

Srážkoměr
Srážkoměr se skládá z velké srážkoměrné nádoby (souprava obsahuje dvě), nálevky, konvice (asi dvoulitrové) a skleněné kalibrované odměrky. Srážkoměr se umísťuje na podstavec tak, aby horní okraj velké srážkoměrné nádoby byl ve výšce 1 m nad terénem. Na stanicích v pozorovací síti ČHMÚ se standardně používají srážkoměry se záchytnou plochou 500 cm2. Pro měření kapalných srážek v bezmrazovém období (pro většinu stanic stanoveno od 15. dubna do 15. října) se používá srážkoměr tak, že do velké srážkoměrné nádoby se vloží konvice, na nádobu se nasadí nálevka tak, aby její trubka ústila v konvici. V mrazovém období (od 15. října do 15. dubna) se jako srážkoměr používá pouze velká srážkoměrná nádoba bez nálevky a konvice.

Údržba srážkoměru
Údržba srážkoměru se skládá z údržby podstavce a srážkoměru samotného. U podstavce občas zkontroluji, je-li kříž podstavce a záchytná plocha srážkoměru ve vodorovné poloze.

Samotné srážkoměrné nádoby, v létě i konvici, musí pozorovatel alespoň jednou za měsíc umýt horkou vodou a překontrolovat, neteče-li některá z nich. Také skleněnou odměrku musí pozorovatel udržovat v čistotě a odstraňovat z ní usazeniny podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc.

Měření množství srážek
Při měření srážek v bezmrazovém období se konvice vyjme, srážky se přelijí do odměrky, na které se přečte s přesností na desetiny mm množství srážek. Odměrka přitom musí být ve svislé poloze a oko pozorovatele musí být ve stejné výši jako hladina vody. Protože okraje hladiny vystupují vzlínavostí po skle, je nutno číst výšku nejnižší části povrchu vody. Pokud se srážky do odměrky nevejdou, naplní se odměrka podle potřeby vícekrát a za výslednou hodnotu se bere součet všech měření. Když jsou srážky tak velké, že konvice přeteče, měří se samozřejmě všechna voda v konvici i srážkoměru. Při nepatrných srážkách každé množství menší než 0,05 mm uvádím jako neměřitelné množství. U usazených srážek se jejich množství uvádí pouze v tom případě, jsou-li ve srážkoměru stopy srážek odpovídající alespoň neměřitelnému množství.

V zimním období, pokud jsou ve srážkoměru tuhé srážky, vyměním srážkoměrnou nádobu. Nádobu se srážkami odnesu do teplé místnosti (nikoliv příliš vytopené, aby se srážky nevypařily) a nechám srážky roztát. Po rozpuštění srážek se změří množství stejným způsobem jako v bezmrazovém období. Pro docílení rychlejšího rozpuštění tuhých srážek je možno do srážkoměrné nádoby přilít přesně odměřené množství teplé vody. Toto množství je pak nutno od celkového naměřeného množství odečíst. Pokud je v nádobě led, je nutno jej mechanicky rozrušit. Vlhkou srážkoměrnou nádobu je nutno při měření srážek vždy vyměnit za suchou. Padají-li v době měření intenzivní srážky, je nutno přenášet nádobu přikrytou.

Záznam naměřených hodnot
Naměřené množství srážek zapisuji do denního záznamníku vždy k předešlému dni. Neměřitelné množství srážek značím "nezaznam.". Jako neměřitelné množství zaznamenáváme i srážky, které sice byly pozorovány, ale po kterých ve srážkoměru nezůstalo ani stopy. Množství srážek menší než 0,1 mm, ale alespoň rovné 0,05 mm uvádím jako 0,1 mm.


 

Sněhová pokrývka

Měřené prvky
Pod pojmem sněhová pokrývka rozumíme vrstvu sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky, náledí, zmrazky; nikoliv však ledovka na zemi, protože ta vzniká při mrznoucích srážkách).

 

Rozeznávám souvislou sněhovou pokrývku, která pokrývá alespoň polovinu půdy na pozemku stanice a v jejím nejbližším okolí a nesouvislou sněhovou pokrývku, která pokrývá méně než polovinu půdy na pozemku stanice a v jejím nejbližším okolí. Souvislá sněhová pokrývka, jejíž výška je menší než 0,5 cm, uvádím jako poprašek. Pokud je výška souvislé sněhové pokrývky 0,5 cm nebo více, uvádím ji v celých centimetrech. Výška nesouvislé sněhové pokrývky se neuvádí, i když by mohla být změřena. Tato pravidla platí pro výšku nového sněhu i pro celkovou výšku sněhové pokrývky.
 

Na stanici měřím a pozoruji:
výšku nově napadlého sněhu (nový sníh),
celkovou výšku sněhové pokrývky (starý a nový sníh dohromady),
 

Výška nově napadlého sněhu (nový sníh)
Za nový sníh považuji vrstvu sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky, náledí, zmrazky; nikoliv však ledovka na zemi, protože ta vzniká při mrznoucích srážkách), který napadal od termínu 07 předešlého dne do termínu 07 dne měření.

Měřící zařízení
K měření nového sněhu používám sněhoměrnou desku (prkénko) o rozměrech 30 x 30 cm a pravítko, které se při měření dotýká začátkem (nulou) prkénka.

 

Měření výšky nového sněhu
Výška nového sněhu se měří v místě pokud možno nerušeném větrem. Od sněhu očištěné prkénko položím na sněhovou vrstvu a lehce se zatlačí tak, aby jeho horní plocha byla ve stejné úrovni se sněhovou pokrývkou. Neleží-li na stanici souvislá sněhová pokrývka, klade se prkénko přímo na půdu. Místo, kde je prkénko položeno, je vhodné označit hůlkou. Klimatologická stanice provádí měření výšky nového sněhu v termínu 07, pokud v uplynulých 24 hodinách padal sníh. Po každém měření musím sníh z prkénka odstranit.


Záznam naměřených hodnot
Zápis naměřené výšky nového sněhu provádím na celé cm (zaokrouhluje se) k předcházejícímu dni. Výška sněhové pokrývky menší než 0,5 cm uvádím jako poprašek. Při zápisu používám následující symboly:

 

SYMBOL

UŽITÍ

SN

Nesouvislá sněhová vrstva, sníh pokrývá méně jak ½ pozemku a okolí stanice

SP

Poprašek sněhu (pod 0,5 cm) – pod tuto hranici se sníh do tabulky nezapisuje

SR

Sníh napadl, ale do termínu (7:00) roztál

Celková výška sněhové pokrývky
Za celkovou výšku sněhové pokrývky považuji výšku vrstvy sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky, náledí, zmrazky; nikoliv však ledovka na zemi, protože ta vzniká při mrznoucích srážkách), naměřenou v termínu 07 hodin pomocí sněhoměrné tyče.

Měřící zařízení
K měření celkové výšky sněhové pokrývky používám sněhoměrnou tyč. Sněhoměrná tyč se umisťuje v místě, kde pokud možno výška sněhové pokrývky není příliš ovlivňována větrem. Pro místa s vysokou sněhovou pokrývkou se používají sněhoměrné tyče o délce 2 až 3 m, na ostatních stanicích převážně metrové.

Měření celkové výšky sněhové pokrývky
Měření provádím každý den v termínu 07, pokud existuje souvislá sněhová pokrývka. Výška nesouvislé sněhové pokrývky se neměří. Pokud při přechodu od souvislé k nesouvislé sněhové pokrývce zůstal ležet sníh u sněhoměrné tyče, je pozorovatel povinen jej odstranit. Celková sněhová pokrývka se měří v celých cm. Výšku celkové sněhové pokrývky menší než 0,5 cm uvádím jako poprašek. Naměřená výška 0,5 až 1,4 se zaokrouhluje na 1 cm.

Záznam naměřených hodnot
Výška celkové sněhové pokrývky se zapisuje v celých cm ke dni měření.
Při zápisu používám následující symboly:

0N – nesouvislá pokrývka,
0P - poprašek.


 

Tlak vzduchu

Měřený prvek
Tlak vzduchu je síla, kterou na pozorovacím místě působí ovzduší na plošnou jednotku, umístěnou v libovolné poloze. Je roven váze svislého vzdušného sloupce od místa měření až po horní hranici atmosféry.

Měřící přístroj

K měření tlaku vzduchu používám zabudované čidlo v meteostanici Oregon scientific WMR 200. Tato stanice je umístěna doma 1,5 m nad zemí. Hodnotu zapisuji ve standardních klimatologických termínech s přesností 1,0 hPa. Tento přístroj není ve standardní výbavě ČHMÚ.


Oblačnost

Oblačnost
Všechny oblaky na obloze, bez rozdílu jejich druhu, tvaru a výšky, nazýváme oblačností. Veškeré meteorologické stanice zaznamenávají v klimatických termínech množství oblačnosti. Při pozorování na meteorologických stanicích, které mají program zaměřený na potřeby synoptické a letecké meteorologie, se v příslušných termínech pozoruje kromě zmíněného množství oblačnosti, dále druh a tvary oblaků, výšku jejich základny apod. Pro tato pozorování jsou stanice vybaveny návodem a předpisy a příručkami (např. Mezinárodní atlas oblaků, Mezinárodní meteorologické kódy spolu s jejich lokalizovanými národními verzemi).

Odhad množství oblačnosti
Množství oblačnosti vyjadřuje, jakou celkovou část oblohy oblačnost pokrývá. Pro synoptické potřeby vyjádřenou v osminách. Množství oblačnosti odhadujeme z místa, které umožňuje přehlédnout celou oblohu. Roztroušená oblaka si představím seskupena tak, aby se nepřekrývala, ale aby mezi nimi nebyly mezery. Pak odhaduji, kolik desetin oblohy je zakryto oblaky, případně mlhou. Je-li pozorovatel zcela obklopen hustou mlhou, posuzuje se mlha jako oblačnost.

Zápis množství oblačnosti
Odhadnutý počet osmin pokrytí oblohy zapisuji celým číslem od 0 do 8. Množství oblačnosti 0 se zapisuje pouze tehdy, když je obloha bez jediného obláčku. Jsou-li viditelné i malé stopy oblaků, tedy také tehdy, když je méně než 1/8 oblohy pokryta oblaky, musí být udán stupeň pokrytí oblohy 1. Množství oblačnosti 7 se uvádí i tehdy, když jsou při zcela zakryté obloze v oblačnosti jen zcela malé modré mezery. Číslo 8 značí, že obloha je zcela zakryta oblačností nebo hustou mlhou a není vidět ani kousek modré oblohy nebo hvězdného nebe. Množství 2 až 8 se odhaduje co nejpřesněji podle desetin skutečného pokrytí oblohy.


 

Stav půdy

Stavem půdy rozumíme konsistenční vlastnosti povrchové vrstvy půdy (nikoliv porostu). V bezmrazovém období určují stav půdy především kapalné srážky, v zimním období mráz, který způsobuje mrznutí půdy (přesněji vody obsažené v půdě), dále sněhová pokrývka a její kvalita.
 

Pozorování a zápis stavu půdy
Pozorování stavu půdy zaznamenávám na pozemku stanice a jejím nejbližším okolí v termínech 7.00 a 21.00 hodin .

Pozorovatel určuje a zapisuje pomocí definovaných kódových čísel stav půdy:
0 Povrch půdy suchý
1 Povrch půdy vlhký
2 Povrch půdy mokrý (rozmočený – voda stojí v menších nebo větších kalužích)
3 Povrch půdy holý a zmrzlý
4 Půda pokryta náledím nebo ledovkou, avšak bez sněhu nebo tajícího sněhu
5 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu méně než z poloviny
6 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu více než z poloviny,
nikoliv však úplně
7 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu úplně
8 Suchý sypký sníh pokrývá půdu více než z poloviny, nikoliv však úplně
9 Suchý sypký sníh úplně pokrývá půdu

Kódová čísla 0 - 3 zjišťuji na vybraném rovném kousku půdy bez porostu. Při určení kódového čísla 2 si můžeme vypomoci prohlídkou nejbližšího okolí stanice. Není dovoleno se však řídit stavem silnic nebo asfaltových cest, kde může voda zůstat v kalužích delší dobu. Při určování hodnot kódového čísla 4 - 9 prohlížíme celé okolí stanice včetně vozovek a chodníků (místa s uměle narušenou sněhovou pokrývkou nebereme v úvahu). Číslo 0 se udává, je-li povrch půdy vyloženě suchý, nikoliv však zmrzlý. Půdní  částice se při mačkání drolí na prach, vítr zvedá prach z půdy. Kódové číslo 1 se udává tehdy, když je povrch půdy (nikoliv porostu !) vlhký (ve značném rozpětí), již se nepráší, ale kaluže se ještě neobjevují. Kódové číslo 2 znamená, že povrch půdy je rozmočený a spodní vrstvy již nevsakují vodu. Voda stojí v menších nebo větších kalužích. Za holomrazu se stav půdy značí číslem 3 (nikdy 0!). Při určování stavu pomocí čísla 4 bereme v úvahu i vozovky a chodníky. Leží-li v okolí stanice sníh, používají se čísla 5 - 9 bez bližšího určení, zda půda pod sněhem je zmrzlá či nikoliv. Kódové číslo 5 se používá jen tehdy, když se uvádí nesouvislá sněhová pokrývka (v okénku Sněhová pokrývka je uvedeno 0N). Kódová čísla 6 - 9 se používají i při poprašku (v okénku Sněhová pokrývka je uvedeno 0P nebo výška sněhové pokrývky v cm).


 

Přízemní vítr

Měřené prvky
Za přízemní vítr je považováno proudění vzduchu ve výšce asi 10 m nad zemí. U větru zjišťujeme jeho směr a rychlost. Směr přízemního větru vyjadřuje světovou stranu, odkud vítr vane. Pro klimatologické účely se udává v desítkách stupňů azimutu. Rychlost přízemního větru představuje dráhu vzduchové částice, kterou proběhne za jednotku času. Udává se v m s.

Měřící přístroje
V síti klimatologických stanic se používá nejčastěji anemoindikátor nebo větrná směrovka, ale mohou být instalovány i jiné přístroje (anemometr, anemograf, anemorumbometr). Přístroj se umisťuje obvykle na stožár ve výšce asi 10 m nad zemí, případně v dostatečné výšce nad střechou budovy. Není-li stanice vybavena přístrojem, který by umožňoval měření rychlosti větru, používá se pro stanovení této hodnoty odhad dle Beaufortovy anemometrické stupnice. Na stanici Vikýřovice je použita větrná korouhev a anemometr, který je součástí elektronické meteostanice Oregon scientific. Větrná růžice zaznamenává směr větru 16 světových stran. Rychlost větru je měřena v jednotkách m.s. Čidla nejsou umístěna ve standardní výšce 10 m nad zemí, ale pouze 3,8 m. Výsledky jsou značně ovlivněny místní zástavbou a stromy.

Údržba a kontrola měřícího přístroje
U větrné směrovky kontroluji, zda se směrovka pohybuje i při slabém větru a nezaujímá-li v klidu pouze jeden určitý směr (je-li vyvážena). Pokud zjistíme sníženou citlivost, je nutno rychlost v tomto rozsahu určovat odhadem Velmi důležitou činností je pravidelná kontrola stožáru, jeho ukotvení a především napnutí kotevních lan.



 

Bouřky

Bouřky, pokud se vyskytnou, se zaznamenávájí do Evidence bouřek. Zaznamenávají se základní údaje při bezprostředním přiblížení bouřky. Pozorují se jak blízké bouřky, tak vzdálené. Odkaz na evidenci bouřek  >>ZDE<<

datum výskytu bouřky

čas výskytu nejintenzivnějšího přechodu

intenzita srážek

rychlost, nárazy a směr větru

elektrometeory

jiné jevy

přiblížení (od 3 km = vzdálená bouřka)

směr pohybu

množství spadlých srážek


 

Ostatní jevy

V poslední řadě jsou zaznamenány všechny jevy, které se v dohledném okolí vyskytly. Obloha se průběžně sleduje po celý den a při výskytu úkazu se okamžitě zapíše do záznamové knihy. Příklad jevů: duha, červánky, mlha, kouřmo, inverze, opar, radiační mlha, velké a malé halo a další.

Kompletní Návod pro pozorovatele meteorologických stanic (Židek a Lipina 2003) dostupný >>ZDE<<

TOPlist
aktualizováno: 15.10.2017 10:30:38